Historie klubu

Od roku 1928 stála dřevěná loděnice tehdejšího ČKK (Český kanoistický klub) v místě dnešního pravého břehu Vltavy, od hlavního toku odděleného úzkým ostrovem. Po 2. světové válce postavená loděnice tělovýchovné jednoty Československých státních drah o několik stovek metrů proti proudu Vltavy výše musela  krátce na to v roce 1956 ustoupit výstavbě Branického mostu (lidově zvaného "most inteligence") a samotní vodáci se přestěhovali do loděnice ČKK přesunuté na vyvýšené dnešní místo v Praze - Braníku, v ulici U kempinku.

Při slučovacím procesu koncem padesátých let se postupně spojovaly závodní tělovýchovné jednoty Československých státních drah, SK Železničář Praha, TJ Lokomotiva - správa dráhy, Smíchov - Bubny, Praha - střed, Ministerstvo dopravy atd. Takto počátkem šedesátých let vznikla TJ Lokomotiva Praha, jedna z největších TJ v Praze s oddíly fotbalu, košíkové, volejbalu, nohejbalu, turistiky, šachů, tenisu, moderního pětiboje, lyžování, orientačního běhu, kanoistiky, badmintonu a ZRTV. Tato jednota spravovala čtyři sportovní areály - stadión v ulici U Průhonu v Holešovicích, kanoistickou loděnici v Modřanech, tenisový areál Na Hajnovce a areál moderního pětiboje v Dolních Chabrech.

Lokomotiva Praha se na konci 50. let vyznamenala jako pořadatel legendárního závodu Budějovice-Praha.

Výchovu dětí v 90. letech převzala po svém odchodu ze sousední Sparty Praha Eva Zdeňková, v novém tisíciletí na ní navázala její dcera Marika Dognerová s Jiřím Kalistou. Poté došlo při trénování dětských kategorií k dlouhé odmlce, z Lokomotivy Praha se mezitím stala odloučením od mateřské jednoty Lokomotiva Braník a také ryze veteránský oddíl, který však dokázal několikrát uspět v českém poháru veteránu na medailových příčkách. Zásluhu na tom měli zpočátku Mirek Pánek a Standa Rajnyš, ke kterým se postupně přidávali Pavel Šára, Tomáš Suder, naturalizovaný Skot Rod Christe, Petr Jouza Souček a Oskar Beránek. Předsedou nového oddílu Lokomotiva Braník se stal Standa Rajnyš, který má tak lví podíl na jeho záchraně. V průběhu roku 2018 začaly za kanoistický oddíl závodit v dětských kategoriích Ema a Petr Šárovi, které na konci roku doplnili Valentýna a Ondra Beránkovi. Stali se tak základem nově budovaného týmu mladých kajakářů pro rok 2019, který se v následujících letech rozrůstá pod vedením trenérů a stále ještě závodníků v jedné osobě, Petra Součka, Pavla Šáry, Marka Demla, Ference Kleina či Oskara Beránka a pod metodickým dohledem Pepy Záhory, který se navíc jako trenér každodenně věnuje těm nejstarším závodníkům. Klub, kterému se začalo zkráceně přezdívat "Lokobra" tak ožil, byla vybudována moderní posilovna, sauna, dětské šatny, neustále se nakupuje materiální vybavení (lodě, pádla, vesty, kajakářské trenažéry), a to díky nezištné aktivitě některých členů klubu. Lokobra několik let po sobě obhájila 3. místo mezi veteránskými kluby ČR a v mládežnické kategorii se v r. 2025 dostala až na 14. místo v Českém poháru mládeže. Klub se může pyšnit úspěšnými mladými závodníky, kteří se dostali do Sportovního centra mládeže (Vincent Štědrý či Filip Svoboda) nebo dokonce reprezentovali Česko na neoficiálním MS své věkové kategorie - závodu Olympijských nadějí (Petr Šára). Od r. narození 2009 a mladší je klub schopný z vlastních řad sestavit v každém ročníku čtyřkajak.

r. 1945 - loděnice v místě břehu dnešního nástupu na vodu. Úzký ostrov, postupně vznikající ze zátoky pro výrobu ledu (ledárny Braník), tehdy ještě neexistoval. (zdroj www.praha.eu)

r. 1966 - loděnice Lokomotivy již přestěhovaná na dnešní pozici, tehdy ještě bez dnešních přístaveb a sociálního zařízení. (zdroj www.praha.eu)

r. 1989 - na konci období reálného socialismu, alej směrem k Branickému mostu "inteligence" ještě zarostlá, v dalších letech jí čeká přeměna na frekventovanou cyklostezku. Tehdy měla Lokomotiva Praha ještě nástupní plato na vodu, které vzala velká voda v r. 2002. Loděnice již se všemi přístavbami i sociálním zařízením. (zdroj www.praha.eu)

r. 2002 - tisíciletá voda z Vltavy zaplavila nejen kompletní areál loděnice, včetně prostor za terénní výspou. (zdroj www.praha.eu)

r. 2019 - současnost (zdroj www.praha.eu)